Dobře vedený letní tábor má pro dítě ohromně významnou roli, v jeho růstu, výchově, přípravě na život.
Jednou z nejdůležitějších složek tábora je – jak už je psáno v předchozí kapitole – společenství. Dítě prožije několik dní v kuse ve společenství dalších, s dalšími dětmi vstává, hraje si, jí, stará se o potřebné věci, zpívá, společně jdeme spát. Často teprve zde zjišťuje, co znamená myslet na druhé, nebýt sobecký, neohleduplný, být všímavý. Učí se překonávat samo sebe, zjišťuje, jak málokdy je důležité „co já chci“, zvyká si na dodržování stanovených pravidel a také poznává, čím si člověk získá tu správnou pozornost od druhých.
Pro mnoho dětí je velmi důležité to, že vykročí z rodinného kruhu a poznají, že na světě jsou různí lidé, kteří se dívají na svět různýma očima. Nemusí jejich pohledy přijmout za své, ale rozhodně je cennou zkušeností vyslechnout si druhé a postavit se sám za to, co jsem doma přijal a pokusit se to obhájit, vyzkoušet, provést v praxi. Na našich táborech se dětem dostává laskavého vedení, ale i tvrdší konfrontace. Děti se tak na táboře nenásilnou formou zocelují a učí se samostatnosti, vynalézavosti, skromnosti a toleranci.
Další věcí, kterou se děti na táboře učí, je zjištění co všechno ke spokojenému životu nepotřebujeme. Děti poznají radost z toho, že máme jeden druhého, radost z přírody, společné hry, pohybu, písniček, často si celý tábor ani nevzpomenou, že doma nechaly mobilní telefony a jiné vymoženosti. Poznají, jak často stojí za to překonat momentální lenost či nechuť a jak příjemné výsledky to přináší. Snad se nám občas podaří naučit je i něco z dovedností, které se hodí v přírodě. Však některé děti jinde než na táboře nevezmou ani do ruky pilu. A tak s námi děti zjišťují, že netřeba platit drahé hotely, když daleko krásnější noc čeká pod hvězdami rozsvíceným nebem.
<< Předchozí kapitola - Na hlavní článek - Další kapitola >>