Online report z tábora 

 

Den 9+10

Přepadli jsme jednu ze základen Los Heredaros a získali zpět mapu k pokladu.

Hledání pokladu však odpoledne narušila bouře,  ale zvladli jsme to i v ní. Získali jsme bájnou Černou orchidej. 

Večer nám ji však ukradli a unesli jednoho z vedoucích  výprav.

Vůdce skupiny Los Heredaros - generál Fernando Franco pořádal večerní rituál během kterého chtěl aktivovat moc květiny a získat z ní vzorek původního viru černých neštovic. Plánoval jej zneužít k šíření mezi lidmi a ovládnutí světa. Arthur se k nám vrátil a prosil o odpuštění. Uvědomil si svou chybu a pochopil, že Los Heredaros musíme zastavit. Rituál jsme zastavit nestihli, ale během  prestřelky jsme nakonec Fernanda Franca porazili, Arthur však padl.  

Rozhodli jsme se Černou orchidej a vzorek viru zničit,  ale pak nás napadlo, že to naopak mužeme použít k výrobě léku, kterým bychom černé neštovice vymítili (ve skutečnosti byly vymíceny až v roce 1980).  Následně jsme se vrátili do Anglie na místo,  kde to všechno začalo. A rozdali jsme všem archeologům dary, které se budou hodit do dalších výprav. 

A nyní již jedeme šťastně domů.

 

Den 8 

Dopoledne jsme hráli několik her poslepu. 

A pak jsme hráli Řežbu na louce s překážkami!

Z deníku Arthura Pinkertona jsme vyčetli i to, že bojovníci Los Herederos jsou posedlí nalezením nějaké bájné květiny. Je tedy možné, že právě s ní souvisí saragurský poklad. 
Rozhodli jsme se tedy zkoumat místní květenu, abychom mohli potvrdit, že mytická Černá orchidej se v této oblasti může vyskytovat. 

Horská loučka s květinami však byla obývána i roztodivnými zvířaty, která nebyla z naší návštěvy nadšená. 

Po svačině nás přepadli bojovníci Los Herederos! Odřízli nám cestu a museli jsme na místě postavit krytí a ubránit se. Útok jsme odrazili, ale poraženi rozhodně nejsou... 

 

 

Den 7 

Ráno jsme byli na krátkých dětských bohoslužbách v místním kostelíku a pak pokračovali v "duelech" s vedoucími.

Odpoledne jsme hráli klasickou táborovou hru Živá voda!



Zásadní pro nás byla nedělní chvíle, kdy jsme zjistili, že vůdkyně jedné z výprav Emma D'aramitz odhalila, že se v okolí nacházejí zašifrované útržky deníku Arthura Pinkertona.

Díky rozluštění Arthurova deníku jsme se dozvěděli, že po saragurském pokladu touží vojenská skupina s názvem Los Herederos (dědicové), kteří se hlásí k odkazu dávno zaniklého kmene Saragurů. Touží po tajemství pokladu a využili Arthurovi záště k profesorovi pro svůj prospěch. Arthur s nimi dále spolupracuje. 

A večer byl táborák! 

 

Den 6 

Sobotní den jsme strávili turnajem v legendární hře Ragbiovka! Všechny děti hrály s úžasným nasazením a zápalem pro věc. Všechny týmy zaznamenaly 2 výhry a proto o výsledném pořadí rozhodlo celkové skóre. 


 Po turnaji zakončeném i zápasy mezi dětským all-stars výběrem a vedoucími jsme se vydali ještě do lesa na hru Sfingy.

A na večerní klubovně náš zpěv tentokrát doprovázelo dívčí uskupení, které se dalo dohromady o poledním klidu. 

Den 5 

Profesor Pinkerton nám potvrdil, že poklad opravdu existuje. Navíc se mu podařilo zjistit, kde se nachází klíč, díky kterému bychom poklad dávno zaniklé civilizace Saragurů mohli získat. Byl hlídán potomky saragurských otroků z kmene Čičimenereků. Po překonání jejich nástrah a nakonec i proniknutí skrze jejich ochranu jsme se dostali ke skřínce s klíčem. 

Ve skřínce jsme však místo klíče nalezli vzkaz, dle kterého někdo klíč vyzvedl den před námi a přesunul na jiné místo. Na dopise byl symbol saragurské orlice a nám neznámý symbol ve tvaru hvězdy... 

Prof. Pinkerton však z narážek v dopise dokázal odhalit, kam byl klíč přesunut a tak jsme se vydali do pohoří Gualaceo, ve kterém se nacházely starodávné ornamenty označující tajné skrýše

I přesto, že skrýše byly opravdu důmyslně ukryty a i přesto, že v oblasti bylo několik dalších nepřátelských domorodců, se nám podařilo klíč nalézt. ... Kde však je poklad? A kdo se ho snaží získat před námi? 

V noci nás prof. Pinkerton vzbudil s tím, že ví o místě, které by nás mohlo navézt k umístění pokladu. Spolu se svým bratrem Arthurem nás zavedl na místo dávných saragurských rituálů. Když pomocí klíče, místního oltáře, měsíčního svitu a saragurské mapy zakreslili místo pokladu, Arthur z ničeho nic vytáhl pistoli a vlastního bratra prof. Pinkertona zavraždil. Náhle jsme byli obklíčeni neznámými vojáky, na jejichž baretech byl symbol hvězdy, který jsme znali ze vzkazu...jediná naděje byla proplížit se lesem až k našemu táboru a vyhnout se vojákům s pochodněmi.
Povedlo se a přežili jsme to v pořádku, ale prof. Pinkerton je pryč....co si dál počneme? Proč nás Arthur zradil a s kým to spolupracuje? Snad si vůdcové jednotlivých výprav poradí a vymyslí další postup...

 

Den 4

Ráno nás na nástupu navštívila domorodá obyvatelka, která nám nabídla důležitou informaci ohledně místa, kde se právě nachází hledaný profesor. Výměnou ovšem požadovala vzácné suroviny, které jsme v tu chvíli nemohli nabídnout. Zahráli jsme si tedy alespoň hry Hutututu, Ponorky a pokračovali jsme v Duelech. 

Odpoledne jsme šli do lesa ozkoušet své plížící dovednosti při hře Sfingy, po které nás navštívila naše místní průvodkyně. Dovedla nás ke zdrojům surovin, které jsme potřebovali. Přestože jejich získání nebylo zcela jednoduché, uspěli jsme a domorodka nás opravdu zavedla k místu, kde se nacházel raněný profesor. A zároveň nás dnes přijel navštívit náš strašnický farář Martin Sabo ;) 

 

 

Den 3

Dnes dopoledne jsme v táboře hráli již klasickou hru s názvem Revoluce. 

a dopoledne jsme zakončili závoděním se stříháním.

a duely s vedoucími v různých disciplínách 

Naše výpravy patrájící po prof. Pinkertonovi se ocitly v  těžce prostupné oblasti Pocará, kam nás zavedly poslední stopy. Místo profesora jsme však narazili na místní zvířectvo. Docházející finance i odborný zájem nás vedl k jejich odchytu, zkoumání a prodeji. 

 

 


Den 2

Abychom se vyznali v oblasti jihoamerické indiánské oblasti Saraguro, potřebujeme mapu. Bohužel jediná dostupná mapa s původními názvy byla v soukromém vlastnictví  místního starosty a tak jsme ji mohli jen obkreslit. Každá z výprav tedy  dle předlohy nakreslila svou mapu. Snad nebudou odchylky moc veliké. Všichni archeologové také museli vymyslet motto/ pokřik své výpravy. 

 

Odpoledne jsme se již vydali prozkoumávat nejbližší okolí a pátrali po stopách prof. Gerarda Pinkertona. Narazili jsme na obrovské jedovaté pavouky, lepkavé mravence, škodolibé opice a podnikavého šamana...přes všechny překážky se nám však podařilo najít roztrhanou zprávu od pana profesora. 

 

Večerní nástup s představováním map, symbolů a pokřiků jednotlivých výprav. 

Večery trávíme na klubovně - zpíváme, hrajeme hry, povídáme si o biblických příbězích a na závěr dne si čteme Medvídka Pú :) 

 

 

 


Den 1

Všichni jsme v pořádku dorazili tak akorát na oběd a odpoledne jsme se ubytovali a seznámili se mezi sebou i s pravidly tábora. 

 

Po seznámení jsme již první den vyrazili s dětmi do lesa na oblíbenou hru Řežba! 



Večer 2. 7. roku 1924 jsme na pozvání Arthura Pinkertona navštívili jeho londýnský salón, ve kterém jsme potkali nejslavnější osobnosti světové archeologie. Arthur Pinkerton nás sezval proto, že jeho bratr prof. Gerard Pinkerton se sám vypravil na výpravu do ekvádorské oblasti Saraguro a beze stopy zmizel. Zřejmě prý pátral po pověstném sargurském pokladu. Jedeme tedy přes noc lodí do Jižní Ameriky...snad profesora Pinkertona najdeme a snad odhalíme, po čem pátral a proč se ztratil.  Poslední stopy nás vedou do vesnice Selva Alegre...