Úspěšně jsme dosáhli cíle cesty, ovšem nepřátelský kmen Kambotora nám tábořiště obsadil přímo před nosem a zajal náčelníka. Podařilo se nám ho dobýt zpátky. Večer, když jsme seděli u táborového ohně, nás Kambotora napadl ještě naposled, ale nabídli jsme mu přátelství, překonali kulturní rozdíly a děti na památku dostaly privilegium nosit na obličeji znak "nebe a země" a kousek půdy.
Dobře jsme dojeli domů a děti už jsou zase u maminek a tatínků.
Během dnešního dne jsme dokončili turnaj ve hře Brennball. Odpoledne jsme pak jako pralidé řešili problém, že mamutí maso se nedá jíst do nekonečna a naučili jsme se péct opravdivé placky. Kvečeru jsme pokračovali v téměř každodenním získávání "zubů". K jejich získání je třeba splnit celou řadu různých disciplin: od trénování lovu po rozpoznávání různých vůní, zkoušení schopností pohybových a paměťových, rozdělávání ohně bez pomocí sirek atd.
Také jsme dnes vyfotili společnou fotku účastníků tábora.
Dnešek jsme začali turnajem ve hře Brennball, která využívá motivy Softballu, ale je uzpůsobena všem účastníkům tábora. K závěrečným zápasům se však dostaneme až další den – turnaj byl přerušen deštěm.
Po dešti jsme se vydali do mokrého lesa – náš pravěký kmen potřeboval získat informace o nepřátelském kmeni, který nám již několikrát zkřížil cestu a tak jsme zkoumali jeho tajné lesní značky.
Jedna kamarádka musela náš tábor bohužel opustit, a tak jí zde posíláme pozdrav, který jsme nafotili po večerním nástupu. Děkujeme obětavému vedoucímu Tondovi, který nás vyfotil ze stolu na střeše dvoupatrové budovy.
Na bezpečném místě jsme zbudovali přístřešky, které by nás chránily před dalším deštěm a veškerou nepřízní počasí. Odpoledne jsme nejprve tříbili svůj intelekt a potom šli nasbírat dříví na večerní oheň. Během cesty na nás zaútočil nepřátelský kmen. Bylo štěstí, že jsme se právě nacházeli nedaleko přístřešků, kde jsme se opevnili a úspěšně vzdorovali nájezdům až do úplného vyčerpání nepřítele.
Tentokrát jsme prožili úspěšný lovecký den. Dopoledne jsme nalovili všelikou zvěř, odpoledne jsme nasbírali léčivé motýly. Museli jsme se však vyhýbat jedovatým hadům. Po příjemné lesní svačině jsme našli na kameni prastaré kresby našich pravěkých předků a luštili jsme jejich písmo. Urazili jsme tak zvláště velký kus na své cestě, ani to nám však nestačilo, neboť rozluštěný vzkaz předků nám napověděl jak ulovit zvláště velkého mamuta zvaného "magnut světlohlavý", jehož maso by nám mělo vystačit na zbytek naší náročné cesty. Na jeho lov jsme se vypravili prozíravě uprostřed noci, ve světle pochodní jsme došli na vzdálené místo, kde se magnuti podle odkazu předků nacházejí, nakonec se nám opravdu podařilo jednoho nalézt a nalákat do pasti. Veselí z velice úspěšného lovu bylo veliké a nemenší radost jsme měli z počasí, které sice již při nočním shánění návnady vystrkovalo drápky, ale dopřálo nám velice úspěšný lov a rozbouřilo se teprve až po úspěšném návratu a ulehnutí.
Jinak jako vedoucí máme radost z toho, jak je řada mladších dětí samostatných a šikovných, nezaznamenali jsme téměř žádné stýskání, naopak i děti, jejichž rodiče nás před táborem varovali, že děti nejsou příliš zkušené a budou podřebovat velkou podporu (naší nebo svých nejbližších kamarádů), působí od prvního dne jako ryba ve vodě. Jediné slzičky stýskání přinesl jeden pohled z domova - jsme moc rádi, že jich přišlo jen pár, neboť nejmladším dětem, které jinak na stýskání ani nemají čas myslet, takový pěkný pohled samozřejmě vzpomínku na rodiče jitří a tak jim vlastně oproti často rozšířenému mýtu situaci neulehčuje, ale naopak. Pokud se ještě chystáte dětem psát, prosíme, zvažte, jestli je vaše dítě již natolik vyspělé a otrlé, aby takový moment zvládlo a také zvažte, co vlastně dětem na tábor píšete.
Výroky dne:
Chystáme šťávu do veliké várnice. Jedna holčička prohlásila: "A kde je ta vánice?"
V horkých dnech jsme zvláště dbali na to, aby děti na sluníčku měly něco na hlavě. Při nočním buzení a oblékaní na nočí hru se jeden mladší chlapeček důležitě zeptal: "A co pokrývka hlavy?!"
Všichni mladí lovci a sběrači statečně pokračují v cestě od tajících ledů do suchého tábora. Dnes jsme získali léčivé bobule hlídané masožravými pravěkými makaky a po těžkém souboji, na který děti vyzbrojily své náčelníky, vyhnali zlého šamana. Jinak jsme zdrávi a šťastni. Užíváme letní přírodu a společenství kamarádů.
Pár odvážlivců hlídá noční oheň.
Dítě: „My jsme zkoušeli, co se stane, když hodíme hořící klacek do potoka“
Vedoucí: „A co se stalo?“
Dítě: „Zhaslo to.“
První dny proběhly bez problémů.
Náš pravěký kmen utíká před tajícími ledy, museli jsme však od nepřátelského šamana získat mapu, která nás bezpečně vyvede ze zatápějícího se údolí.
I nejmladší lovci statečně zápasí s přírodními nesnázemi.
I když někteří nebydlí s nejlepšími kamarády, jsou nadšeni z kamarádů nových.
Dobře jsme dojeli a s ubytováním jsou všechny děti spokojeny ;)
Povinná výbava: