Kdokoliv, kdo má opravdu chuť. Je-li dítě v přiměřeném věku (viz článek Kdy poslat dítě na tábor), nic tomu nebrání. Je pravda, že jsme křesťanský, evangelický tábor, ale to nikomu nezavírá dveře. Bylo by určitě dobré, aby to každý účastník věděl a nepropadal zděšení, až budeme před jídlem zpívat děkovnou písničku, nebo až si budeme číst z Bible.Křesťanství je pro nás důležité, ale učit se přijímat a naslouchat každému názoru je pro nás neméně podstatné a dokonce je to velmi obohacující. Děti, které vyrůstají v křesťanských rodinách, jsou vystaveny riziku rutiny a občas mají tendenci používat odposlechnuté fráze bez porozumění. Rozhovor s dětmi z jiného prostředí jim tak může otevírat oči a dává jim možnost uchopit svou víru za lepší konec. Jinak na táboře vedeme děti ke křesťanství spíš jako k životnímu postoji, který ovlivňuje naše jednání.
Zde se pak životní hodnoty potkávají s hodnotami řady lidí, kteří s námi nesdílí přímo zkušenost s živým Hospodinem. Nejspolehlivějším svědectvím budiž řada spokojených dětí, které s námi na táboře byly, ačkoliv se s námi nepotkávaly v kostele. Děti totiž s sebou rády berou kamarády, spolužáky, kolegy ze zájmových činností a odjinud a snad žádný z nich ještě neodjížděl zklamán, spousta z nich se naopak každý rok vrací, aby s námi prožila a spoluvytvářela pár dnů v příjemném společenství.