Máme velikou radost, že se tábor vydařil, že jsme letos nemuseli řešit žádné závažnější úrazy ani nemoci, ani se potýkat s nepřízní počasí. Přírodní scenérie, kterou nám nabídla Vysoká Srbská, zcela naplnila naše potřeby, moc se nám zde líbilo. Zdálo se, že i dětem. A jak zaznělo na poslední večerní poradě vedoucích, děti nás v závěru některé až dojaly, když při závěrečném ceremoniálu ve chvíli, kdy předstoupila některá z univerzit, studenti ostatních univerzit spontánně spustili její pokřik. Dali tak symbolicky najevo, že sice ve hrách mezi sebou zápasíme o pořadí a úspěch, ale nad tím vším máme společný cíl a jsme kamarádi a držíme si proto palce i napříč rozdělením. Takže děti, díky moc a už se těšíme na příští tábor!!!
11. - 13. 7.:
Poslední dny tábora měli všichni plné ruce práce. Profesor Teichmann, který celou naši expedici vedl, byl zajat dosud neobjeveným národem Luminů. Museli jsme se v noci vydat do jejich oblasti a nasbírat pro ně z lávových jeskyní svítící tekutinu luminon, kterou potřebují ke své obživě, abychom jim dokázali své dobré úmysly a přesvědčili je tak, že přicházíme v dobrém a že naším cílem je poznání. Nakonec nám opravdu král Luminů uvěřil a propustil profesora, dokonce jsme se s ním i spřátelili a získali možnost jejich pomoci.
Ta se nám velice hodila, protože na nás začali opakovaně útočit nepřátelští Hovistarové s podivnou barevnou kůží a bez obličeje. Museli jsme proto i na 1 noc zesílit hlídky hlídající superpočítač, kterým jsme do neznámého světa přicestovali a s jehož pomocí jsme se měli opět vrátit. Superpočítač se nakonec přesto uhlídat nepodařilo, ale chybějící součástku jsme opět získali zpět. Návrat do našeho světa zkomplikoval sice další vpád Hovistarů, ale v tu chvíli právě zasáhl král Luminů, nabídl nám zásobu luminonu, kterým bylo možné Hovistary zneškodnit. Nakonec se celá expedice opět úspěšně přenesla do našeho světa, kde profesor Teichman i všichni jeho kolegové a kolegyně vyjádřili svůj dík všem odvážným studentům a předali jim malý dárek na památku. Jedná se tentokrát o paměťové zařízení obsahující výsledky naší expedice, resp. obrazový materiál, a jak jsme říkali i dětem, jistě si s ním budete vědět rady.
9. + 10. 7. Včera celý den probíhal na hřišti u tábora velký turnaj pěti univerzit. Studenti, bakaláři a novopečení magistři měřili své síly v táborové verzi frisbee. Starší děti zápasily s diskem, zatímco nejmladší se řítily napříč poleim coby řízené/neřízené střely, resp. rakety. Nakonec vybraní borci vytvořili all-stars team a utkali se s týmem docentů (vedoucích).
Další ráno jsme při průzkumu v lese narazili na nepřátelskou rasu a osvobodili uvězněnou docentku Olinku. Následně v táboře došly zásoby energitu, a museli jsme proto vybudovat alternativní elektrické zdroje - využivše větru, biomasy, vody, blesků a slunce.
Pak jsme si před baštou stihli ještě zahrát oblíbenou Řežbu. Za chvíli vypukne noční hra... ale pšššššt!
8. 7. Zatím nám stále přeje počasí, z čehož máme samozřejmě radost. Dnes jsme zkoušeli jak zdatné jsou jednotlivé univerzity v umění ukrývat a hledat, takové schopnosti můžeme potřebovat. Odpoledne jsme měli další možnost zíkat "Zápočty". Komu se v zápočtech dařilo, získal též titul "Bakalář", dokonce máme již i první dva "Magistry". Tituly je totiž možné získat nejen díky "Zápočtům", ale především za "Zlaté lístky", které jsou odměnou třeba za obětavost, všímavost, šíření dobré nálady nebo jiné pozitivní a nesobecké působení. Kdo má takové Zlaté lístky dva, ten se stává magistrem. Ve zbylé části dne jsme se opět vydali na průzkum, navštívili jsme nový domorodý národ neznámého světa, moudré Tembaky, kteří mnoho vědí, ale informace se jim pletou. Proto jsme museli vše ověřit u encyklopedika se superpočítačem.
6. 7. + 7. 7.: Dodatečně se vám hlásíme v pondělí, včera nezbyl čas a síly i technika je proti nám.
Po nedělních boholužbách jsme začali skládat všemožné zkoušky (tzv. "Zápočty"). Potom jsme hráli velice akční hru na louce, kde jme vytvářeli (sami ze sebe) molekuly různých látek. Pokračovali jsme do tajemné jeskyně, kde jsme sbírali "bobule" a pak jsme se vydávali na průzkumné výpravy do spletitého bludiště, abychom lépe zmapovali krajinu a ložiska důležitých surovin.
V pondělí jsme si zahráli léty osvědčenou Foglarovu hru Obležené město. Potom jsme vyráběli meziplanetární vozítka a s jejich pomocí jsme získávali horninu "energit". Také jsme se ale stačili vykoupat, zpívat a přečíst si další kapitoly z letošní knížky na dobrou noc.
5. 7.: Máme za sebou první celý den. Byli jsme rozděleni do pěti univerzit: Basilej, Sheffield, Oxford, Cambridge a Harvard. Vyrobili jsme si standarty a dostali jsme též "rigorózy", podle jejichž barvy snadno poznáme kdo do které univerzity patří. Vymysleli jsme si motivační pokřik, ale pak jsme ještě stačili prozkoumat kousek nového světa a najít a nashromáždit látku akvo, která nám nahradí pro život nezbytnou vodu.
4. 7.: Dojeli jsme všichni v pořádku. Již jsme po večeři, děti už jsou ubytované, všechny byly spokojeny se spolubydlícími, nikdo si nestěžoval. Nyní nás čeká seznamovací večer a též seznámení s pravidly tábora.
Pak očekáváme prapodivné úkazy, jimž musíme přijít na kloub. Profesor Teichman zachytil zvláštní barevná světla. Budou mít všichni odvahu vydat se s námi do tohoto dobrodružství a prozkoumat neznámý svět? Věříme, že si vzájemně dodáme odvahu a ruku v ruce se přeneseme do neznáma.