Letní tábor našeho sboru je již řadu let vrcholem prázdnin a vůbec celého roku snad pro všechny zúčastněné. Prvních deset červencových dní jsme tentokrát strávili ve stanovém tábořišti u vodní nádrže Zvůle v České Kanadě. I přes kůrovcovou kalamitu posledních let je v okolí nádherná příroda, která vytvořila úžasné kulisy pro letošní napínavý příběh z antického Řecka.
V čele s filosofem Berodemem vypluli stateční zástupci Delf, Chalcedonu, Mykén, města Halicarnasos a ostrovu Rhodos na bájnou Atlantidu. Naším úkolem bylo odhalit, proč z tohoto bohatého státu přestaly do Řecka připlouvat obchodní lodě a dokonce i atlantský král přestal s řeckými městy komunikovat. Na Atlantidě jsme po mnoha dobrodružstvích a nebezpečích zjistili, že chamtiví atlantští senátoři toužili po bohatství a moci natolik, že zajali vlastního krále a nařídili svému lidu dolovat vzácné kovy tak dlouho, až nechtěně probudili dávno zapomenuté zlo. Jedné noci jsme na vlastní oči při plížení v dolech pochopili, že pán titánů Kronos se v hlubinách probral z tisíciletého spánku a právě jeho moc lákala na Atlantidu mýtické stvůry, které vyplenily většinu ostrova. Naše statečná výprava tak postupně musela překonat hydry, štíry, kentaury, kyklopy, fauny, osvobodit krále z Minotaurova labyrintu, přechytračit nevidomé vědmy s jedním okem a vypořádat se i se zradou čarodějky Eukaryoté. Nebýt místní rebelky Amfitríty, bardky Kakofó a pomoci od božského kováře Hefaista měli bychom jen pramalou naději. Přes všechny útrapy se nám podařilo získat pravý Poseidonův trojzubec (poté co nás zklamal Eukaryotin padělek), který měl jako jediný moc defintivně zničit titána Krona i jeho armádu nestvůr. Dokázali jsme i zjistit, kdo, kdy, kde a jak jej má použít, aby trojzubec skutečně zafungoval. Dokonce se nám podařilo i přehlasovat senátory, aby těžbu zastavili, jenže bylo již příliš pozdě. Kronova moc rostla každým okamžikem a bylo jen otázkou času, kdy se dostane na povrch, svou temnotou zakryje celý svět a zahubí vše živé. Vyvoleným, který mohl u Atlantových sloupů pronést prastarou formuli a provést dávný rituál s trojzubcem byl nakonec pouze oprávněný atlantský panovník. Jenže král krátce před posvátným časem rituálu zemřel, neboť při cestě pohlédl do očí odporné Medůzy a zkameněl. Naštěstí jsme však v jeho kapse nalezli dopis věnovaný jeho dceři – Amfitrítě. A my pochopili, že právě ona je poslední nadějí na záchranu světa. Podařilo se nám ji přesvědčit, aby se chopila svého osudu a s Trojzubcem se postavila do čela naší výpravy. V závěrečném boji nás už nezastavil ani železný obr Kolosus ani armády nestvůr. Rituál se podařil a pán titánů Kronos byl zničen. Zachránili jsme celý svět před jeho temnou nadvládou. Věhlasná Atantida však bohužel zanikla v plamenech a nám se jen tak tak podařilo na lodi v pořádku uniknout domů.
Napínavý příběh s noční hrou, hlídkami a mnoha lesními hrami jsme prokládali večerním zpíváním, duchovními programy, cvičením ve všemožných disciplínách i jen tak dětským blbnutím a hrami čistě pro zábavu a samozřejmě výborným jídlem a klidnými poledňáky. Zažili jsme sluníčko i chlad, koupání i kroupy. A to vše dohromady utváří nezaměnitelnou atmosféru táborového světa, který se tak nádherně nachází jakoby mimo svět skutečný.
Zkrátka i přes občasnou nepřízeň počasí se vše vydařilo podle plánů a nikomu se nic nestalo, což rozhodně není samozřejmé. Nejdůležitějším rozměrem tábora, který v nás dodnes rezonuje, bylo to, že jsme všichni zúčastnění mohli prostě být spolu. Po roce, kdy jsme byli hodně sami, jsme najednou sdíleli jeden intezivní čas a prostor. A bylo nám spolu dobře.
Přestože se tým vedoucích proměnil a byl mimojiné posílen o tři nové kuchaře, plánování, přípravy i provedení tábora vyšly na jedničku. Několikrát z různých stran zazněla upřímná slova vděčnosti za to, jaké děti na táboře máme. Jak jsou šikovné a naplno zapojené do veškerého dění. Za toto obrovské požehnání děkujeme jak Hospodinu, tak všem rodičům, kteří své ratolesti na náš tábor přihlašují. Těch 10 společných dní je pro všechny hodně náročných, zároveň nás však tyto dny nabíjejí energií a optimismem nejen pro období letních prázdnin, ale i do celého dalšího školního roku. Tak děkujeme, bylo to vážně moc prima!
Den 1
Dlouhá cesta je úspěšně za námi! V rychlosti jsme se ubytovali ve stanech a dostali večeři od našich skvělých kuchařů. Později jsme se seznámili a společně zpívali.
Rozdělili jsme se do jednotlivých týmů, které jsme s pomocí mapy pojmenovali podle řeckých městských států: Rhodos, Mykény, Halicarnasos, Chalcedon a Delfy. Filosof Berodemos nás sezval na radu států, kde jsme si vzájemně potvrdili absenci zpráv ze spřátelené Atlantidy. Přes noc jsme tedy vyrazili na plavbu a jsme plni očekávání, co nás čeká zítra.
Den 2
Klidná noční plavba skončila úspěšně. Jsme na Atlantidě!
Ihned na břehu jsme narazili na domorodkyni Amfitrítu, která nás uvítala snídaní. Posléze souhlasila, že nás zavede do města, abychom zjistili, proč nám z ostrova nechodily žádné zprávy. Museli jsme však Amfitrítě slíbit, že ji budeme chránit. Z města ji totiž před časem vyhnali.
Příchod do města nás (a hlavně Amfitrítu) šokoval! Město bylo zcela zpustošené. S pomocí novinových ústřižků se nám podařilo zjistit, co se přibližně stalo. Pohroma za pohromou, přírodní katastrofy, útoky harpií, hadů, kentaurů či hydry! Kromě toho jsme se seznámili se zkazky o mocném Poseidonově trojzubci a o magickém místě zvaném Atlantovy sloupy.
Odpoledne jsme věnovali tvorbě vlajek a pokřiků jednotlivých městských států, zbyl čas i na oblíbenou „řežbu“. Počasí na ostrově je proměnlivé, ale zatím napršelo jen do stanu vedoucích.
Vzhledem k nebezpečí dalších útoků různých nestvůr jsme se rozhodli začít s nočními hlídkami.
Den 3
Ráno jsme se vypravili na obhlídku Atlantových sloup. Cestou jsme potkali čarodějnici Eukaryoté, která nás poprosila, abychom vypleli její okrasnou skalku a zbavili ji tak příšer, které se plevelem živily. Příšery nám nenechaly nic zadarmo, ale nakonec se nám podařilo je zahnat a získat vzácný Poseidonův trojzubec.
Po návratu do tábořiště nás čekala pravidelná snaha o dosažení kalokaghatie (dobro a krása). Jedná se o všemožné disciplíny s cílem cvičit tělo i duši. Následovala oblíbená foglarovská hra „obležené město“, kterou bylo obzvlášť zábavné pozorovat z ptačí perspektivy.
Odpoledne jsme konečně doopravdy uskutečnili výpravu na Atlantovy sloupy, kam jsme se však museli vydat po skupinách (městských státech), abychom nerušili nestvůry. Zjistili jsme však, že obec byla založena pouze pro kratochvíli obyvatel ostrova, kteří tím chtěli uctít památku původních Atlantových sloupů.
Filosof Berodémos mezitím z prastarých svitků zjistil, že trojzubec má dvě různé potřeby. Malá potřeba umožňuje sesílateli zabít nepřítele ukázáním při inkantaci adekvátního hesla, zatímco velká potřeba je podmíněna několika faktory: místem, časem, způsobem, formulí a osobou.
Navečer nás opět navštívila Eukaryoté se zprávou o nedalekém městě Othras, ve kterém se nachází knihovna s nejstaršími prameny, které by mohly uvádět informace o původních Atlantových sloupech. Máme v plánu se tam jít ráno podívat!
Den 4
Během rozcvičky za námi celý udýchaný přiběhl strážce přístavu Prokopius. Naše lodě napadly nestvůry! Vydali jsme se zachránit, co se dalo. Do bezpečí jsme dopravovali zboží a zásoby.
Poté jsme se konečně mohli vypravit do Othrasu, kam jsme raději vyslali zvědy z našich řad, abychom se vyhnuli nestvůrám, které na nás číhaly v ulicích města. Zvědové zjistili, které ulice jsou bezpečné, a tak jsme připravili cestu Berodémovi až do knihovny.
Milovník moudrosti Berodémos si v knihovně lebedil a studoval. Nejdůležitějšími indíciemi jsou formule potřebné k aktivování magických mocí trojzubce i úryvek hovořící o zásadní, a značně podezřelé, těžbě v dolech.
V noci jsme se tedy pro jistotu vydali na průzkum dolů. Tam jsme sbírali vzorky vzácných kovů a zjistili jsme, že chamtiví Atlanťané dolovali tak hluboko, že probudili pána titánů Kronose. Kronos na nás vyslal železného obra Kolosa. A proto jsme se museli urychleně stáhnout do tábora.
Den 5
Včerejší noční hra předznamenala dnešní odpočinkový den. Po odloženém budíčku a snídani jsme měli bohoslužby, jejíchž součástí bylo i divadlo, které si připravili starší děti. Podobenství o hřivnách tak nabralo úplně nových rozměrů.
Hlavním programem odpočinkového dne byl turnaj v oblíbené „ragbiovce“. Jeho vrcholem bylo superfinále vedoucích proti vítěznému týmu a souboj allstars (výběru dětí) opět proti vedoucím. I přes napínavý vývoj dopadla obě utkání ve prospěch dospělých.
Počasí nám dnes přálo a tak jsme den zakončili venkovní klubovnou. Zítra nás čeká pokračování v našem atlantském dobrodružství.
Den 6
Dnešní den se vyvedl náramně, táborový den se vším všudy. Po záživné rozcvičce a výživné snídani jsme na základě získaných informací vyrazili hledat krále Theodoriase do labyrintu. Bludiště bylo dlouhé a zákeřné, přes čtyři stovky křižovatek nabídly mladým dobrodruhům rozličná překvapení. Zatímco někteří se pod zemí seznamovali s rodokmenem krtčí rodiny, jiným se podařilo opičími policistovi uloupit banán. Vše ale dobře dopadlo a nám se podařilo objevit a osvobodit krále Atlantidy Theodoriase.
Radost ze záchrany klíčové figury netrvala příliš dlouho, neb se zpoza rohu začalo ozývat zlověstné sípání strážce labyrintu minotaura a náš průvodce Berodemos byl záhy nabrán na rohy. Celá výprava zůstala zírat jako opařená, když Poseidonův trojzubec selhal a zaklínadlo „Thanatos, Thanatos, Thanatos“ s minotaurem ani nepohnulo. Proradná čarodějka Eukaryoté měla tu drzost se na scéně zjevit osobně a hrdě se přiznat k tomu, že nás s trojzubcem obelhala. A co jsme doposud považovali za Poseidonův trojzubec, schopný ukončit existenci libovolného zplozence zla jedním zaklínadlem, byly obyčejné vidle. Naštěstí, srdnatost našich hrdinů nakonec přemohla minotauří sílu a čarodějka Eukaryoté musela prchnout, zatímco král Atlantidy Theodorias byl osvobozen a získán na naši stranu.
Odpoledne jsme se naskytli u příležitosti pomoci naší spojenkyni Amfitritě se sbíráním léčivých hub, což nám poněkud komplikovali Kronovi všudypřítomní zplozenci. Nějaké houby jsme ale nakonec přece jenom získali, takže král Theodorias se mohl plně zotavit ze svých neduhů způsobených dlouhým pobytem v labyrintu. Taky jsme si zahráli super hru s ostrovy zamrzlými v čase, uspořádali táborák, prozpívali se Svítákem od A po Z, opekli a snědli buřty a šli spát natěšení, jak zítra zamíříme do senátu Atlantidy.
Den 7
Ještě před samotným dlouho očekávaným vstupem do senátu jsme museli prokázat, že jsme hodni účastnit se důležitého jednání. Dostatečný sociální status pro vstup do horní komory parlamentu je však vlastnění koně! Proto jsme se nechali inspirovat Trojany a vyrobili koně dřevěné. Odborná komise shledala, že jejich kvalita je dostatečná a po obědě jsme byli vpuštěni na plenární zasedání senátu.
Předseda senátu nám v úvodním slovu představil pět návrhů usnesení ohledně těžby vzácných kovů na Atlantidě. Senátoři jsou nakloněni těžařské lobby, kterou bychom my naopak rádi omezili. Přestože se senátoři nechali zkorumpovat, nadále ctí demokratické principy. Proto nám dovolili, abychom si sami zvolili, jakým způsobem hlasování rozhodneme o těchto pěti návrzích.
Následně jsme se seznámili s pěti hlasovacími systémy, které jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli. Každý z městských států posléze připravoval proslovy určené pro plenární zasedání. Mezitím další členové lobbovali u senátorů za omezení těžby. Po závěrečných projevech jsme zvolili, že budeme hlasovat metodou Demokracie 2.1. Pomocí dobře zvolené strategie se nám podařilo přehlasovat senátory navzdory jejich početní převaze. Senát se tedy zavázal k okamžitému ukončení těžby.
Den 8
Z úterý na středu bylo šest nejstatečnějších na noční hlídce. Stali se tak svědky vraždy zrádné Eukaryoté. Ta byla zavražděna na přímý rozkaz titána Krona, neb zklamala jeho očekávání, protože nedokázala zajistit dostatečnou podporu v senátu. Po několika hodinách k hlídce přišel také železný obr Kolosus, který jim řekl tato slova: „Kronos se probudil, brzy si pro vás přijde. Nemáte naději!“.
Ráno, během porady městských států o dalším postupu v boji s Kronem, vběhla do našeho tábora věhlasná bardka Kakofó. Bardka byla pronásledovaná zběsilým faunem, král Theodoros ji však hrdinně zachránil.
Kakófo oznámila, že má stejný zájem jako my. Poděkovala za ukončení těžby a předala nám vzácné informace od svých předků o tom, že skutečný trojzubec byl před tisícem let po válce s titány roztříštěn a vhozen do jezera Ozeros. Rozhodli jsme se tam tedy vydat.
Úlomky jsme získali a plánujeme je předat věhlasnému Hefaistovi ke skutí. K tomu potřebujeme získat zlato, a proto jsem obchodovali na slavných atlantských trzích. Zlata jsme získali dost a zítra se vydáme za Hefaistem.
Den 9
Nevěděli jsme, jak Hefaista najít. Krále Theodora naštěstí napadlo oslovit tři vědoucí stařeny. Potkali jsme je, jak se hádají o své jedno oko, a léčkou z nich získali informaci o tom, že Hefaistos se nachází za pastvinou kyklopů.
Abychom se přes kyklopy dostali, museli jsme předstírat, že jsme součástí ovčího stáda. To se nám všem nakonec zdárně povedlo, a tak jsme se konečně sešli s Hefaistem. Za peníze, co jsme si vydělali včera, nám přislíbil, že úlomky trojzubce skuje. Zároveň nám prozradil opravdovou lokaci Atlantových sloupů.
Po obědě jsme se tam tedy vydali. Atlantovy sloupy se však hemžily nestvůrami, které dokonce zajaly jednoho z našich zvědů. Abychom nestvůry zahnali, museli jsme do jejich hnízda nanosit dostatečné množství zázračné Poseidonovy vody. Poté jsme osvobodili zvěda a ten nám prozradil, že ze starých rytin vyčetl, že plnou moc trojzubce může použít pouze právoplatný panovník Atlantidy z Poseidonova rodu.
Na večerní nástup dorazil Hefaistos s hotovým trojzubcem. Klubovnu završil příchod krále Theodora s filosofem Berodemem a zjištění, že zbývající podmínky použití plné moci trojzubce jsou zaznamenány na svitku střeženém medůzou. Vyrazili jsme tedy za ní, neopatrný Theodoros byl však medůzou proměněn v kámen. Ztratili jsme nejen průvodce, ale i naději na porážku titána. V kapse zkamenělého Theodora jsme objevili dopis adresovaný jeho dceři – Amfitrítě.
Přemohli jsme medůzu a z jejího střeženého svitku jsme vyluštili jednak podobu rituálu vedoucího k aktivaci plné moci trojzubce, dále pak důsledky tohoto činu. Titán Kronos může být zničen jedině se zničením celé Atlantidy. Přesvědčili jsme Amfitrítu, že musí přijmout svůj úkol a obětovat vlast pro záchranu světa. Souhlasila a vypravili jsme se na místo závěrečného střetu s titánem.
Po napínavém boji a úspěšně provedeném rituálu byl titán Kronos i se svými stoupenci přemožen a zničen. Zachránili jsme celý svět před jeho temnou nadvládou. Atantida však bohužel zanikla v plamenech a nám se podařilo na lodi v pořádku uniknout domů.
Děkujeme všem statečným občanům řeckých měst za pomoc na naší výpravě!
Těšíme se na příští rok!
