Tábor 2025

Den 9

Místo ranní písničky jsme byli probuzeni troubením a bušením na stany. Bílými maskami nám bylo sděleno, že se nacházíme v pracovním táboře „vznešené paní Mileny“. Neměli slitování. Místo rozcvičky jsme obíhali sloup a dřepovali, k snídani byl suchý chleba. Deštivé dopoledne jsme strávili vstupním vědomostním testem.

Naši vědečtí kolegové si naštěstí brzy uvědomili, že místní personál slyší na peníze více než na stížnosti. Po kuchařkách se nám podařilo uplatit i jednoho z bachařů, který nás zavedl ke kanalizační šachtě, kterou se nám nakonec podařilo uniknout z tábora ven. Uplacený dozorce nám zároveň prozradil, že se Milena i s jejím poskokem Mirkem Kubleym skrývá v nedaleké pevnosti.

S profesorovým osvobozením ovšem přišlo i nečekané zjištění. Celou dobu Milena Mirka ovládala pomocí nebezpečných chemikálií a on tedy všechno zlo páchal bez svého vědomí. Naštěstí se nám podařilo sehnat protilátku, a tak nám mohl náš přítel pomoci opravit stroj času, který nám ráno bachaří zničili. Než jsme se ale stihli přemístit zpět do přítomnosti, zjevila se Milena se svými stvůrami. Díky mnoha ztrátám, včetně hrdinné oběti docenta Metelkowského, se nám ji podařilo přemoct, zajmout a vrátit se zpět domů.

Tábor je téměř za námi a s ním spoustu nových zážitků, zkušeností a hlavně nová nebo nově utužená kamarádství. Z uplynulých deseti dní budou mnozí z nás čerpat po zbytek roku a doufat, že se příští rok budeme potkávat znovu (nejen) na táboře.

Den 8

Ranní nástup zahájila ředitelka srbských národních drah, která se zotavila ze zranění po přepadení železničního mostu. Na místě se ale stále nacházeli členové tajné zločinecké organizace. Přes pokusy sabotérů se nám podařilo sestavit nové vlaky a následně otestovat bezpečnost spojů. Díky nám pět maskovaných diplomatů konečně zasedlo k mírovému jednání.
Odezva zločinců na sebe ale nenechala dlouho čekat. Hlava této organizované skupiny, tajemná gangsterka Milena, nás přišla přímo do tábořiště varovat a zastrašit. Po jejím boku se překvapivě objevil také náš profesor Kubley, který obrátil zbraň proti svému bývalému kolegovi Metelkowskému. Zločinci nakonec prchli pomocí časostroje do daleké budoucnosti roku 3025 a my jdeme za nimi, abychom konečně všechno vyřešili.
Deštivý den nás v závěru překvapil krásným večerem, který jsme strávili u ohýnku. Jak totiž prohlásil jeden z nás: „Tábor bez táboráku byl jenom ák.“

Den 7

Škoda byla bohužel již napáchána. Mezi Srbskem a Rakouskem hrozí válka. Ráno jsme byli naštěstí svědky schůze mezi diplomaty obou stran, která vyústila v dohodu o mírovém jednání. Docent Metelkowski vyjednal i naši účast, ale při cestě na vlak jsme narazili na útržky Mirkovy korespondence. Její složení přineslo jen další špatné zprávy. Náš bývalý kolega byl pověřen sabotáží vlaku převážejícím diplomaty a byl úspěšný. Válka je na spadnutí. Během večerního nástupu jsme zaslechli první výstřely.

Kromě příběhu jsme si dnes také prožili pohodové dopoledne včetně krásné ranní pobožnosti strašnického vikáře Ondry Zemana, který nás na dva dny navštívil. Po obědě jsme se také stihli vykoupat v rybníce a voda nás provázela i během večerního deště a tematických písní na klubovně.

Den 6

Dnes ráno k nám zavítala vznešená návštěva. Místní smetánka se zřejmě doslechla o  našem záhadném přístroji, ale jakmile se dozvěděla o naší nákaze, nechtěla s námi mít nic společného. Do jejich řad jsme se tedy museli dostat lstí. Než jsme se ale pustili do těžké práce, uvolnili jsme se hrou Řežby a vodní bitvou.

Odpoledne náš průvodce Jehojakim za drobný peníz sehnal kuchtičku, která nás naučila šlechtickým mravům. K večeru se totiž konal ples, na který se nám díky její pomoci podařilo vetřít. I když byl nakonec náš nízký původ odhalen a z plesu jsme byli násilně vyhnáni, podařilo se nám získat dostatek léků na to abychom byli konečně vyléčeni.

Z našeho klidného spánku nás vytrhla nečekaná zpráva našeho průvodce. Šlechtici plánují tajnou schůzku, které se má účastnit i podivný alchymista jménem Mirek. Náš ztracený profesor! Vyslechnutý rozhovor ale obrátil vše naruby. Prof. Kubley rozšířil mor záměrně kvůli zisku z prodeje léků a ve svém škození plánuje pokračovat také ve století páry. Je tedy nezbytné se urychleně přemístit a zabránit mu v jeho úmyslech.  

Den 5

Během noci jsme se podle profesorovy stopy úspěšně přemístili kamsi do středověku. Od té doby šlo ale bohužel vše z kopce. Na ranním nástupu jsme byli jednou z kolemjdoucích oloupeni o část našeho stroje a během našeho úsilí o jeho odkup jsme se naneštěstí všichni nakazili morem.

Odpoledne jsme si zahráli ikonickou táborovou hru Obležené město a poté jsme se vydali hledat cestu do špitálu. Na konci našeho náročného putování nás ale čekalo jen další zklamání. Byli jsme odmítnuti. Prý ve špitálu nemají dost místa a většinu léků vlastní šlechta.

A neštěstí nekončí. Pan docent Metelkowski během večerního nástupu zkolaboval, nemoc má u něj těžký průběh, nezbývá mu moc času. Doktor Longmann se tedy pokusil o urchlený přesun zpět do současnosti. Něco se ale pokazilo, ocitli jsme se v neznámém časoprostoru a navíc pod útokem slizkých stvůr. Jen tak tak nás doktor stihl opět přemístit zpátky do středověku.

Den 4

Dnešní den začal velkým úspěchem. Královna nás pozvala na své oslavné olympijské hry! Celý den jsme tedy netradičně věnovali turnaji. Všechny výzkuné týmy se spolu postupně utkali a vytvořili tak úžasnou podívanou s mnohými fantastickými sportovními výkony a hlavně skvělou energií.

Odpoledne jsme se opět věnvali rozvíjení rozličných dovedností, díky kterým si postupně vybavujeme naše Kontejnery Praktických Záležitostí. Děti se učí například rozdělávat oheň, luštit šifry, či vázat uzle, zkrátka schponosti, které se hodí pro cesty (nejen) časem.

Večer jsme se konečně dočkali audience u samotné královny. Dostalo se nám vstřícného přivítání, ale bohužel nám sdělila, že Mirka Kubleyho už nějakou chvíli neviděla. Nepřítomnost profesora v tomto časovém období nám potvrdily i výpočty docenta Metelkowskiho, a tak se dnes v noci opět přemístíme, tentokrát snad již někam, kde ztraceného přítele rychle najdeme.

Den 3

Vše proběhlo podle plánu, a tak jsme se probudili do neznámé doby, kam nás zavedla profesorova stopa. Na ranním nástupu se okolo nás začlo ochomítat několik prazvláštních osob oděných v bílých hábitech a ponořených ve vznešených rozhovorech. Přenesli jsme se do antického Řecka!

Proslýchá se, že se v blízkosti královny zdržuje podivný cizinec, popisem odpovídající našemu profesorovi Kubleymu Žádných dalších informací se nám bohužel od kolemjdoucích nedostalo. Abychom se vetřeli do královniny přízně, a tím se přiblížili k nálezu našeho drahého přítele, pomohli jsme zneškodnit krvelačného Minotaura, který nedávno začal sužovat okolní obyvatelstvo. Snad bude tedy naše hledání brzy u konce.

Kvůli místnímu parnému podnebí, jsme se dnes také vykoupali v rybníce, abychom si udrželi bystrou mysl. Všechny výzkumné týmy se stále drží v dobré náladě a jsou motivovány pokračovat v našem projektu.

Den 2

Písničkou a rozcvičkou jsme se probudili do krásného rána. Po snídani následoval nástup, kde jsme se již v týmech seznámili s plánem doc. Metelkowskiho na sestavení nového stroje času. Bohužel ale nemáme součástky ani důvěru k okolním zaměstnancům, a tak jsme se pro ně museli do skladu vloupat.

I přes komplikace s místními skladníky se nám podařilo díky velkému zápalu dětí získat dostatek součástek, a tak jsme se hned po obědě po týmech vrhli na sestavování našich částí nového stroje. Zároveň si také všechny výzkumné skupiny vytvořily své pokřiky, se kterými jsme se seznámili na večerním nástupu. Ten byl zakončen slavnostním spojením všech částí našeho časostroje, který by nás ještě dnes v noci měl zanést za zmizelým profesorem.

Den 1

Dnes jsme v pořádku a dobré náladě dorazili do našeho tábořiště Komáří paseka, kde jsme se stihli zabydlet, seznámit a taky si pochutnat na výborné večeři. Po ní jsme večer strávili na klubíčku společným zpěvem, úvahou a čtením.

Do večerního zklidnění nám ovšem vstoupil prof. Mirek Kubley, aby nás přizval k vyvrcholení revolučního vědeckého projektu, kterého máme být součástí. Na komlexní prozkoumání časoprostoru je potřeba řady expertů, ale i studentů různých oborů. Rozdělili jsme se tedy na pět výzkumných týmů – Historici, Sociologové, Strojaři, Programátoři a Biologové.

Při startování stroje času se ovšem něco pokazilo. Ze součástek se začalo kouřit a jiskřt a celá katastrofa vyvrcholila zmizením stroje i s vedoucím našeho projektu prof. Kubleym. Nemáme tušení, do jaké doby ho nehoda přemístila! Otěže naštěstí přebral doc. Dušan Metelkowski, který nás ale, než vymyslí další postup, poslal prozatím spát.

2.2.2025, 12:05

Huxleyho laboratoř, projekt TM 0356

Výsledky obecně nad očekávání. Pozorován slabý, nicméně opakovatelný posun fáze v magnetickém poli. Zatím nezohledněna gravitační dilatace. Poprvé detekována slabá emise exotické hmoty. Parametry časového proudu odpovídají předchozím výpočtům.
Nerad bych předbíhal, ale po měsících usilovné práce to vypadá, že jsme s výzkumem výrazně postoupili.
M. je poslední dobou dost nervózní. Dříve bodrý profesor se uzavírá do sebe, mlčí, mnohdy sotva pozdraví. Přičítám to na vrub jeho pracovnímu vytížení, ale atmosféra v týmu tím trpí.
Přitom pokud budeme nadále postupovat stejně rychle, čekají nás již brzy velké věci. Ještě stále si plně nedokážu představit, co bude, pokud Projekt dokončíme. Blýská se na lepší časy. Ale není radno se ukvapit, snažím se být spíše realista.