Tábor 2024

Den 9

Nastal Ragnarok a temné přízraky začaly útočit na pevnost Ésgard. Naší první snahou bylo proto dostatečně opevnit naši obrannou hlásku. Protože jsme krom Njordovy sekery Madekiny neměli žádnou další možnost, jak se Ragnaroku ubránit, rozhodli jsme se konečně následovat místního pomatence Käntu, který nás dovedl ke svému příteli, druidovi hvězdopravci. Po vyluštění starobylého vzkazu, který u sebe ukrýval, jsme zjistili, že postup pro zastaveni Ragnaroku se zjeví, až zlatá slepice třikrát zakokrhá.

Toto magické stvoření se nám kupodivu s Käntuovou pomocí podařilo nalézt a nanosit jí zpět všechna zlatá vajíčka, která jí přízraky Ragnaroku odnesly. Ona potom třikrát zakokrhala a snesla poslední obrovské zlaté vejce, v němž byl ukryt onen rituální postup. Stačilo tedy jen vyčkat úplňku, použít Njordovu sekeru a pronést zaříkání.

Po setmění nás však stvůry Ragnaroku neočekávaně napadly přímo v naší osadě Ésgard a my museli jednat. Po pronesení tajemného zaříkání jsme ale jen rozezlili vládce temného světa, ohnivého pána Súrtha, který přišel za hrozného skučení svých nejvěrnějších přízraků a utkal se s naším starostou Borgem. Borge by jistě při tomto souboji přišel o život, kdyby se na poslední chvíli neobjevila pomoc, kterou už nikdo nečekal. Jarla.

Po odchodu z naší osady se plně oddala zkoumání temné magie, aby zjistila, jak získat na svou strany obludy Ragnaroku. Když tento jeji zlý plán selhal a pouze uspíšil příchod Ragnaroku, uvědomila si, že si nepřeje Sever zaplněný zlem.
Nyní se tedy neohroženě vrhla na ohnivého pána a padla za osadu Ésgard.
Ve svých posledních chvílích nám ještě jednou pomohla a zcela vyčerpaná nám předala druhou část rituálního zaříkání.

Zaprvé pověz mi,
postřeh-li máš,
který to z mužů
počne zánik náš?

V počátku zániku žena
Přichází po vodě
Bílý vlas, meč, věhlas
V severském národě

Zadruhé pověz mi,
postřeh-li máš,
kdo bude naposled
zvěstovat zánik náš?

Syn syna Hakona
Neslyšen, nepoznán
Mlžný opar šílenství
Přijde sám

Mnohým jsi prošel
Teď stojíš nám v čele
Čím bude ohně pán
ztrestán ach, cele?

V hlubinách mokřadů
Stříbro jezera
Na dně se zaleskne
Njordova sekera

Pověz mi, vyslov to,
lačenstvím planu.
Uzavře smrtelník
Súrthovu bránu?

Jen lidská dobrota
Plán dobře pojatý
Naděj má umlčet
Pekelné komnaty

Mnohým jsi prošel
A nyní se zpozdívá

V bratrství, sesterství
Naděje ožívá

Po pronesení kompletního starodávného proroctví se začala brána do říše temnot hroutit a starostovi Borgemu se podařilo velkolepě setnout ohnivého pána Súrtha bájnou Njordovou sekerou.
Sever je zachráněn. Díky starostovi Borge, díky Jarle, která nebude zapomenuta, díky zdánlivě šílenému proroku Käntu, jehož se vyplatilo vyslechnout. Na Severu nyní opět vládne klid a to jen a jen díky statečné, slavné osadě Ésgard a jejím velkým i malým seveřanům.

Den 8

8. července pro všechny obyvatele osady Ésgard každoročně znamená jediné – koná se sportovní událost Valhalliáda. Jde o klání opravdových borců všemožných talentů. No posuďte sami: 51 kliků nebo 1 minuta a 46 sekund zadržení dechu pod vodou. Vybraní přeborníci byli odměněni červenými, stříbrnými a zlatými šupinami.

Dopoledne jsme vyplnili také hrou Sloučeniny, kdy se z dětí staly chemické prvky a tvořily všemožné toxické i netoxické látky.

Odpoledne jsme se konečně plně věnovali stopování Jarly, kterou chceme dostihnout a zabránit jí v jejím plánu na ovládnutí Severu.

Předvojem nám byl rádce Stinke, který se po jejích stopách vydal napřed a zanechával nám vzkazy. Jaké však bylo překvapení, když jsme na konci cesty místo Jarly objevili něco mnohem děsivějšího. Naplnily se naše nejtajnější strachy a pekelná brána Ragnaroku je otevřena. Naši zemi zaplavují stvůry apokalypsy.

V následujících hodinách tedy budeme muset tuto situaci neodkladně řešit.

Den 7

Deštivou neděli zahájily bohoslužby s divadlem o Saulovi a Davidovi. Nechybělo ani povídání u buchty a čaje a zpěv ze zpěvníku Svítá.

Zdá se, že přítomnost sekery Madekina dodává naší osadě na vážnosti a táhne k našim přístavům obchodnické lodě. Helga Ericssdotir, náčelnice spolku Hansa, dorazila i se zástupci významných severských přístavů a zapsala jméno Ésgard po bok věhlasných center jako Gdaňsk, Malmö nebo Klajpeda.

Odpoledne se nám také podařilo díky hře Riskuj! a faktech o vedoucích lépe sblížit s vesničany zachráněnými z osady Knigtind.

Den 6

Protože Knigtinďané v noci zachránění z vypleněné osady si dnes dopřávali potřebného odpočinku, rozhodli jsme se den věnovat tužení fyzické kondice i týmového ducha při tradičním klání ve hře brennball. V parném dni se nám navíc povedlo se vykoupat v rybníku, svést vodní bitvu. dopřáli jsme si i zmrzlinu a krupicovou kaši k obědu.

Den 5

Dobří holubi se vracejí a pro místního podivína Käntu platí to samé. Tentokrát nám ovšem jeho náhodný, a ne příliš strukturovaný, výlev přišel vhod. Poradil nám totiž, kde bychom mohli sekeru Madekinu hledat – odpověď nám skýtal les a my jsme ze závodu o nalezení tohoto bájného předmětu tak vyšli jako vítězové. Předběhli jsme Jarlu a Madekina je naše. Sekera je pro nás nejen dobrou zbraní proti hrozícímu nebezpečí, vlastnictví sekery s sebou rovněž nese úctu a respekt našich blízkých i vzdálenějších sousedů.

Jelikož v příštích dnech očekáváme zvýšený zájem o rozvoj obchodních styků, bylo nutné posílit kapacity naší lodní dopravy. Každá čtvrť měla za úkol postavit loď, která bude schopná v nepoškozeném stavu převézt důležité dokumenty, a to i navzdory přírodním živlům.

Náš zasloužený odpočinek v noci náhle přerušila nemilá zpráva. Došlo totiž k neočekávanému útoku na naši spřátelenou vesnici Knigtind. Jsou zničeny domy, chlévy, sýpky, vypálena pole. Z trosek vesnice se nám alespoň podařilo zachránit posledních pár přeživších. Až se zranění dostanou z nejhoršího, jistě podají svá svědectví, již teď je nicméně jasné, že za útokem zřejmě stojí mstící se Jarla a její horda severských bojovníků.

Den 4

Na dnešním nástupu se znovu objevila Jarla. Tvářila se dost zklamaně, když zjistila, že jsme včera do naší aliance osad proti Ragnaroku nepřipojili žádné nové vesnice a místo toho jen malovali štíty a stavěli cesty a kanály. Trochu ji zklamalo, že zatímco ona celý den pátrala po informacích o Njordově sekeře, my cenné rady dostali bez práce – jen tak v dopise z osady Knigtind.

Na Jarlino přání jsme se alespoň vydali udělat si spojence ve vesnici Klippan, kde jsme však narazili na nečekaný odpor. Obyvatelé Klippanu se odmítli postavit na naši stranu, protože považují zvěsti o Ragnaroku za výmysly a obávají se také Jarlina povýšeneckého chování. Reakce naší velitelky byla však mrazivá. Jarla se rozhodla, že vzpurnou osadu potrestá, zavelela nám k drancování, loupežím zásob, a dokonce se i pokusila zajmout místní starostku. Náš starosta Borge se vůči tomuto chování jednoznačně vymezil a vydali jsme se hledat sekeru Madekina k jezeru Hardangerjokulen a jeho jezerním druidům. Chemická analýza vody však prokázala, že v jezeře se žádná sekera nenachází.

Série dnešních zklamání vyústila na večerním nástupu v Jarlin pokus o převrat. Panovačnou seveřanku i její kumpány se nám však podařilo vyhnat z osady. Podezíráme ji, že celý příběh o blížícím se Ragnaroku jí byl jen prostředkem k získání moci nad severskými osadami. Rozhodli jsme se proto najít Madekinu dřív než Jarla, aby se i tato zbraň nestala součástí její manipulativní hry.

Den 3

Sjednotitelka severských národů Jarla dnes odplula se svojí hordou hledat památnou Njordovu sekeru jinak též zvanou Madekina. Po předchozích zkušenostech je s námi velmi spokojená a ví, že se na nás může spolehnout ohledně našeho společného cíle sjednotit severské osady v přípravě na blížící se Ragnarok.

Přestože se nyní čile bratříme se svými sousedy, uvědomujeme si taktéž, jak potřebné je zachovávat si vlastní jedinečnost. Pevnost Ésgard se proto dnes zaplnila barevnými štíty a osobitými pokřiky, kterými se nadále budou jednotlivé čtvrti definovat.

Sjednocená země si žádá i společné komunikační kanály. Stavěli jsme cesty a kopali vodní kanály. Zápasili jsme přitom nejen s drsným severským počasím (to naši osadu dnes sužovalo celý den), ale i s bojovníky za nezávislost osad, kteří se nám v našem snažení pokoušeli bránit. Nově vybudovaná infrastruktura přinesla okamžité ovoce – jsme nyní ve stálém spojení se světem a začala nám chodit pošta! Kromě dopisu Borgeho babičky dorazila i zpráva ze vzdálené osady Knigtind. Tamní starosta nás informuje, že sekyra Madekina se zřejmě nachází v jezeře Hardangerjokulen. Můžeme ji hledat tam a těšíme se, až tuto zprávu předáme Jarle.

• 

• 

• 

• 

• 

Den 2

Po včerejším velkolepém příjezdu dnes Jarla konečně ozřejmila svůj plán. Podle jejích informací z důvěryhodných zdrojů skutečně přichází mýtický konec světa – Ragnarok. Jarla této blížící se katastrofě hodlá čelit a svolává proto na pomoc armádu severských osad, jejíž součástí bude i naše osada Ésgard. Účinnou zbraní v boji proti neznámým hrůzám Ragnaroku by nám mohla být jistě také pověstná Njordova sekera, o jejímž výskytu zatím však žádné bližší informace nemáme.

Dopoledne jsme se proto vydali do sousední osady Bruksvara, abychom místní obyvatele varovali před blížící se katastrofou a poprosili je o pomoc. Po nalezení přístupových cest byla naše mise úspěšná. Máme na severské pevnině své první spojence.

Úspěchy nicméně zažíváme také uvnitř naší osady. Přestože jsem tu nováčci, při prvních letošních disciplínách se nám daří získávat jak dovednosti místních (rozdělávání ohně, vázání uzlů, hvězdopravectví), tak nasávat jejich kulturu (tvorba lamp, výroba mávátek). Všechny tyto schopnosti uplatníme při tradiční ésgardské slavnosti zvané Valhalliáda, na niž se připravujeme.

Okolí oslňujeme také svým uměním severské poezie jménem Kenning, a tak se k nám ochotně přidávají další sousední osady.

Kromě toho zbyl čas i na tradiční táborovou hru: Pyramidy. Po večeři jsme se opět sešli na klubovně, kde jsme hráli, zpívali a četli z knihy Ronja, dcera loupežníka. Máme za sebou první plnohodnotný táborový den, za který jsme moc vděční.

Den 1

Dorazili jsme v pořádku do našeho krásného tábořiště Komáří paseka, kde jsme se krom vybalování stihli taky seznámit mezi sebou a navečeřet. Následovala obvyklá klubovna, kde v podvečer společně zpíváme, modlíme se a čteme knížku na pokračování.

Záhy jsme však zjistili, že se nacházíme na samém severu Evropy v osadě Ésgard. Místní obyvatelé byli nejdříve poněkud překvapeni z naší náhlé přítomonosti, brzy nás však v čele se starostou Borgem přijali za své a dokonce nám nabídli útočitě v pěti čtvrtích naší nové osady.

Podivnou událostí našeho příjezdu byl pouze výstup místního podivína zvaného Käntu, který chodí po kraji a zvěstuje nesouvislé zkazky o domnělém konci civilizace – Ragnaroku. Nikdo jej však nebere vážně a my jsme se proto s klidem odebrali na kutě.

Poklidný spánek nicméně záhy přerušil poplach. K břehům naší osady totiž připluly neznámé lodě severské válečnice Jarly a její hordy bojovníků. Tato skupina vetřelců požádala o dočasný azyl v naší vesnici a přinesla i znepokojivé zvěsti. Ráno je však moudřejší večera, a tak si nad těžkými zprávami budeme lámat hlavu zase zítra ráno.

Kapacita tábora je pro rok 2024 naplněna.