V roce 2011 jsme se ocitli v příběhu Leonarda da Vinci, odehrávajícím se v roce 1511. Toho roku se Leonardovi podařilo sestavit jeho největší vynález, stroj času. Byl to vynález, o kterém Leonardo ví, že v nesprávných rukách by napáchal nepředstavitelné zlo. Snaží se jej proto uchovat v tajnosti, dokonce i před svými spolupracovníky.
Přes veškerou snahu ochránit tajemství se mu to nepovedlo úplně. Vládce osmanské říše v touze podrobit si Evropu vysílal už nějakou dobu špiony do všech důležitých měst starého kontinentu. Tušil, že pokud by evropským pánům vyhlásil otevřenou válku, mohl by da Vinci některým ze svých vynálezů rozdrtit jeho armádu, i přes početní převahu.
Osmanským špionům se skutečně podařilo objevit jeho tajnou laboratoř, odcizit plány a Leonardo dokonce přežil pokus o vraždu. Jeden z atentátníků však při útěku ztratil svitek, na kterém jsou pravděpodobně rozkazy.
Leonardo se rozhodl dokončit svůj vynález co nejdřív. Svolal k sobě mecenáše čtyř svobodných měst - Florencie, Benátek, Milána a Janova, prosí je o pomoc. Mecenáši měst si nedělají moc starostí, co se týká útoku z Turecka – nemají žádné důkazy o tom, že by se chystala válka a jejich vlastní zpravodajové mlčí. Protože si však Leonarda váží a rádi kupují jeho obrazy, souhlasí aspoň s tím, že budou finančně a materiálně podporovat stavbu Leonardova vynálezu, ať je to co je to.
Mecenáši se však musí především starat o to, aby jejich město vzkvétalo a prosperovalo po všech stránkách. A tak jsme poznali různé aspekty renesančního rozvoje – rozvoj obchodu, křesťanství, vědy, umění či humanismu. Jednu po druhé jsme získávali součástky, která byly namontovány na kostru vynálezu.
Museli jsme je však stále střežit a bránit před všemožnými vpády nepřátel. Dokonce v noci jsme se střídali v hlídání a nejednou jsme o některou součástku nenávratně přišli. Některé se Leonardovi podařilo pracně vyrobit znovu, jiné jsme museli získat dalším bojem.
Jednoho dne k nám přišla zpráva, že před dvěma dny padla do rukou Osmanů Neapol, město v jižní Itálii. Město mělo slabou posádku a nemohlo se ubránit drtivé přesile, Turci nyní táhnou na Řím a brzy si podrobí i města v severní Itálii a pak celou Evropu.
Leonardo naštěstí právě dokončil svůj vynález a prozradí, o co jde. Všichni jsme se tedy pomocí stroje času přenesli o několik dnů do minulosti, abychom posílili řady neapolských a pomohli jim v bitvě. Město jsme zastihli v plné vřavě, ale naši bojovníci nakonec skutečně nepřátele přemohli.
Všechno dobře dopadlo a Leonardo se s celým táborem chtěl podívat ještě někam do minulosti. Jenže „i mistr tesař se někdy utne“, Leonardo otočil omylem páku opačným směrem a stroj se posunul přesně o 500 let do budoucnosti, tedy do července 2011, rozrušený Leonardo i se svými pomocníky bohužel v nastalém zmatku stroj nenávratně poškodili a znemožnili tak návrat či další cestování v čase. Museli jsme se smířit s tím, že je rok 2011, druhý den jsme se rozjeli do všech koutů republiky. A jak si nakonec v tomto podivném čase poradil Leonardo a mecnáši čtyřech italských měst - Davido de Tortellini, Elisa di Fettucini, Christina di Mozzarella, Olivia di Maccaroni... o tom bohužel nemáme žádné zprávy.